Nejčtenější články
Hovory s Annamalai svámím 14
ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ
HOVORY O SEBEREALIZACI
Annamalai svámí
přeložil Rudolf Skarnitzl
Texty uvádíme s laskavým svolením dcery pana Skarnitzla a držitelky autorských práv paní Jany F.
Otázka: Jaký máme mít správný postoj, když jsme v přítomnosti džňánina?
A.s.: Buďte pouze tiší. Vytvořte kontakt s tichem uvnitř vás. To je způsob, jak nalézt kontakt s guruem, a je to také nejlepší postoj, který byste měli zaujmout, když sedíte v jeho přítomnosti.
Otázka: Rozumím a tak to také uvnitř pociťuji a tak si to představuji. Ale i když to vím, přece mi to nepřináší výsledky, po kterých toužím. Vím, že se mohu opravdu setkat s mým vnitřním guruem, když budu přebývat v átmanu, ale to se stává zřídkakdy. Nedokážu v tom stavu stále přebývat. A když jsem mimo tento stav, jsem si přesně vědom oddělenosti. Když pak pociťuji oddělenost, pociťuji nutnost být v přítomnosti gurua. Pokyn „vrať se zpět, dovnitř k átmanu“ mě nepřitahuje, protože vím, že to nedokážu.
A.s.: Kdo pociťuje onu oddělenost? Kdo je oddělen od koho? Položte si tuto otázku, pokaždé když podobné myšlenky vyvstanou.
Vzpomínám na jednoho stoupence, kterého nesmírně přitahovaly Bhagavánovy nohy, a proto se je snažil dlouhou dobu držet.
Jednou mu Bhagaván řekl: „Nebuď k těm nohám přitahován, ty jednoho dne zmizí. A platí, pokud jsi připoután k fyzickým věcem, pak až zmizí, budeš sklíčen a bude ti mizerně. Drž se átmana uvnitř. To jsou pravé nohy gura. Ty nikdy neodejdou, protože jsou věčné. Átman přebývá v tobě jako guru. Je na tobě, abys ho našel a byl s ním.“
Světlo nemůže zhasnout. Je vám vlastní a věčné. Není jako obyčejné světlo, které zapálíte nebo zhasnete. Když ho jednou v sobě objevíte, bude svítit stále.
Příhoda se stoupencem, který držel Bhagavánovy nohy, se podobá té, kterou vypravuje Sádhu Natanánanda a kterou uvádí ve své tamilské knize Šrí Ramana Daršanam. V odstavci pojednávajícím o stoupencích, kteří chtěli držet guruovy nohy nebo jinak prokazovat mimořádnou úctu, Bhagaván učinil dvě důrazná prohlášení: první k tomu, kdo chtěl držet jeho nohy, a druhé k jinému, který provozoval velmi složité pokorné vrhání se na zem.
„Pouze svrchovaný átman ve vašem srdci stále svítí jako Skutečnost a je sadguruem. Čiré uvědomování, které svítí jako vnitřní zář Já, představuje Jeho milostivé nohy. Samotný kontakt s těmito vnitřními svatými nohami vám může poskytnout opravdové spasení. Když spojíte oko odraženého vědomí, což je váš pocit individuality, s těmito svatými nohami, které jsou skutečným Vědomím, pak nastane spojení nohou a hlavy, což je pravým významem výrazu „asi“ (z rčení „tat tvam asi“ - To jsi ty). Jelikož tyto svaté nohy mohou být podrženy přirozeně a nepřetržitě pomocí dovnitř stočené mysli, v budoucnosti se držte vnitřního uvědomování, což je vaší pravou přirozeností. To je jedině správný způsob, jak odstranit nesvobodu a dosáhnout svrchovanou pravdu.“
„Dobrodiní, které plyne z provádění namaskáram (vrhání se na zem) guruovi, vězí pouze v odstraňování ega. To nelze docílit jinak, než naprostým odevzdáním se. V Srdci každého stoupence poskytuje milostivý guru daršan ve formě Vědomí. Podrobení se znamená v tichu nabídnout plně podrobené já, což je myšlenka, která má jméno a tvar, záři Já (aham sfurana), tj. svatým nohám milostivého gurua. Taková je pravda, seberealizaci nemůžete dosáhnout ohýbáním ega, ale pouze když ego skloníte.“