Nejčtenější články
Hovory s Annamalai svámím 21
ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ
HOVORY O SEBEREALIZACI
Annamalai svámí
přeložil Rudolf Skarnitzl
Texty uvádíme s laskavým svolením dcery pana Skarnitzla a držitelky autorských práv paní Jany F.
Otázka: Když Bhagaván mluvil o zkušenosti smrti, kterou prožil, když mu bylo šestnáct let, řekl: „Zadržel jsem svůj dech a pevně jsem sevřel rty, že ani hlásek nemohl uniknout. Ani slovo ,já' či nějaké jiné slovo“. Proč to tak dělal?
A.s.: Nechtěl, aby mu ústy utekla mentální energie. Pět smyslů se neustále pohybuje směrem ven, aby se zaměstnávaly ve světě. Ústa jsou jedním z kanálků, které pět smyslů používá k pohybu ve světě. Když jsou mysl a dech zadrženy a když je mentální energie bez pohybu a nezaměstnává se světem ani jeho objekty, pak se mysl začíná vracet ke svému zdroji. V šestnácti letech o tom Bhagaván nemohl vědět, ale je naprosto zřejmé, co se stalo.
Zkušenost smrti bylo něco, co tehdy prožil. Zkušenost nevyvstala jako následek něčeho, co vědomě dělal.
Otázka: Bhagaván chtěl znát odpověď na otázku „Kdo jsem já?“. Zdá se, že našel odpověď přímo, bezprostředně. Když stejnou otázku kladu já a když se snažím najít co Já-átman je, a přitom odmítám myšlenky, které vznikají jako ne-já, tak nic jiného nenastane. Nedostávám odpověď, kterou Bhagaván obdržel, takže se začínám divit, proč tu otázku kladu.
A.s.: Říkáte, že nedostáváte správnou odpověď. Kdo je to „vy“? Kdo nedostává správnou odpověď?
Otázka: Proč se mám ptát? Ptaní neposkytlo doposud správnou odpověď.
A.s.: Měl byste vytrvat a tak snadno se nevzdávat. Když budete intenzivně zkoumat „Kdo jsem já?“, pak intenzita vašeho zkoumání vás přivede ke skutečnému Já. Neplatí, že kladete nesprávnou otázku. Zdá se však, že při zkoumání nemáte potřebnou intenzitu. Potřebujete k tomu jednobodové rozhodnutí, pak bude vaše zkoumání účinné. Vaše skutečné Já není tělo ani mysl. Nedosáhnete átman, když vaše myšlenky budou u něčeho jiného, u něčeho, co se týká těla a mysli.
Otázka: Takže je to intenzita sebezkoumání, co určuje, zda člověk uspěje, nebo ne?
A.s.: Ano. Když se nezabýváte sebezkoumáním, myšlenky budou u těla a mysli. Budou se chovat podle zvyku a budou podkladem pro ztotožňování „já jsem tělo, jsem mysl“. Ztotožňování je něco, co nastalo v určitém čase. Není to něco, co tu trvale bylo, co časem přichází a nakonec může přestat, protože nic, co je v čase, není trvalé. Na druhé straně átman tu vždy byl, existoval před myšlenkami o těle a mysli, a bude zde, až ony nakonec zmizí. Átman stále zůstává takový, jaký je - jako mír, bez zrození, bez smrti. Intenzivním sebezkoumáním můžete dosáhnout stav, o kterém můžete říci, že je vaším vlastním.
Zkoumejte povahu své mysli tím, že se ptáte s jednobodovým odhodláním „Kdo jsem já?“. Mysl je klamná a neexistující, vynořuje se v podobě hada z lana a je stejně klamná a neexistující. Rozptylte iluzi o mysli na základě intenzivního sebezkoumání a ponořte se do míru átmana. To je To, co jste a čím jste vždy byl.
Pokračování příště...